14 - Hora Říp

 

 

 

Evropsky významná lokalita a přírodní památka Hora Říp se rozkládá na ploše 90,0487 ha a její nadmořská výška se pohybuje mezi 250 - 483 m n. m.

 

Vznik vulkanické kupy Řípu souvisí se sopečnou činností v době třetihor, která byla v severních Čechách velmi intenzivní a měla centra v Českém středohoří a Doupovských horách. Vulkanické těleso je budováno z nefelinitového čediče, obsahujícího vzácně olivínová zrnka. Jeho severní svahy pokrývají mladší uloženiny čtvrtohor, jako jsou würmské váté písky nebo spraše, bodově se vyskytují vápnité jílovce. Východní a západní svahy hory jsou pokryty deluviálními, převážně soliflukčními kamenitými, balvanitými, jílovitohlinitými sedimenty rovněž würmského stáří. Jižní a jihozápadní svahy jsou ve vyšších polohách pokryty jednak deluviálními sedimenty, podobně jako svahy východní a západní, tak i vápnitými jílovci. Nižší polohy jižních a jihozápadních svahů a úpatí jihozápadní, západní a jižní části hory pokrývají vápnité jílovité prachovce.

 

Přírodní poměry hory prošly za posledních dvě stě let radikální proměnou, která se svou hloubkou vyrovnala vývojovým změnám, kterým byla vystavena příroda české kotliny v průběhu celého holocénu, avšak mnohonásobně je překonala svou rychlostí. V 19. století byla do té doby bezlesá hora s vynaložením značného úsilí poprvé zalesněna, a tím došlo k významné redukci rozlohy původní stepní vegetace, která poté zůstala omezena pouze na mělké půdy a okolí skalních výchozů převážně na jižním úbočí hory. Do současné doby si právě tyto plochy zachovaly nejvyšší stupeň biologické rozmanitosti a největší zastoupení ohrožených a vzácných druhů rostlin i živočichů.

 

Z chráněných a ohrožených druhů rostlin lze na území Hory Říp nalézt například křivatec český (Gagea bohemica), kosatec nízký (Iris pumila), hvězdnici chlumní (Aster amellus), sasanku lesní (Anemone sylvestris), bělozářku liliovitou (Anthericum liliago), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), kozinec dánský (Astragalus danicus), zvonek boloňský (Campanula bononiensis), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum) nebo kavyl peřitý (Stipa pennata).

 

Bohatá je zde fauna bezobratlých, z nich je možné jmenovat například sklípkánka pontického (Atypus muralis), saranči Stenobothrus nigromaculatus, ploštici Heterocordylus erythropthalmus, kněžici rudopásou (Odontotarsus purpurolineatus), nebo vzácné či ohrožené motýly bourovce ovocného (Gastropacha quercifolia), otakárka ovocného (Iphiclides podalirius), modráska rozchodníkového (Scolitantides orion), přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctaria) nebo lišaje pryšcového (Hyles euphorbiae) či chráněné a ohrožené brouky krajníka pižmového (Calosoma sycophanta), zlatohlávka huňatého (Tropinota hirta), svižníka polního (Cicindela campestris) a roháče obecného (Lucanus cervus). Pro stepní části hory je však charakteristická především bohatá fauna blanokřídlého hmyzu s mnoha vzácnými a specializovanými druhy, jako jsou hrabalky Arachospila hedickei a Eoferreola rhombica, zlatěnka Chrysis gribodoi spilota, žahalka Scolia hirta parazitující na zlatohlávcích, kutilky Miscophus concolor a Trypoxylon beaumonti či vzácné včely Osmia bicolor, Osmia rufohirta nebo Sphecodes rubicundus; poprvé v Čechách zde byly nalezeny druhy Osmia melanogaster, Nomada noskiewiczi a Lasioglossum tarsatum. Celkem zde bylo zjištěno při prvním inventarizačním průzkumu 159 druhů blanokřídlého hmyzu, z toho 26 druhů je zahrnuto do červeného seznamu ohrožených druhů; u řady z nich přitom není známo více než pět lokalit v rámci České republiky. Hora Říp se tak z hlediska výskytu blanokřídlého hmyzu řadí mezi nejvýznamnější lokality v Čechách.

 

 

  • otakárek ovocný
  • bělozářka liliovitá (Anthericum liliago)
 
 

Nepoužívejte tyto fotografie bez souhlasu autora. Více informací ZDE.