45 - Východní Krušnohoří

Evropsky významnou lokalitu Východní Krušnohoří tvoří východní část Krušných hor zahrnující převážně jejich svahy, přibližně od Jirkova po Tisou (okr. Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem).

Plochá hornatina s výškovou členitostí 200-600 m budovaná převážně z hornin krušnohorského krystalinika (rulové jádro obklopené obalem svorové a filitové série), do nichž pronikly variské hlubinné vyvřeliny, izolovaně se zachovaly denudační zbytky třetihorních lávových příkrovů. Geologická historie Krušných hor začíná v předprvohorním období, kdy se patrně vytvořily nejstarší usazeniny a vyvřeliny, později změněné vlivem tlaků a tepla v hloubce zemské kůry na tzv. šedé a červené ruly. Lokalita částečně zasahuje do poloh miocénních sedimentů Severočeské pánve. Geomorfologický vývoj celé soustavy byl silně ovlivněn až třetihorní zlomovou tektonikou, která způsobila silné poklesy na jihovýchodní straně pohoří a vznik jezerních depresí, jako např. Komořanské jezero na Mostecku. Pohyb na zlomových liniích, které se několikrát opakovaly, usnadnily také práci povrchové vodě a přispěly tak ke vzniku hlubokých příčných údolí v Krušných horách a mocných kamenitých sutí a jiných zvětralin na horských svazích. Lokalita je součástí Krušnohorské hornatiny, částečně však přesahuje do pánevní oblasti Podkrušnohorské podsoustavy.Jednostranně ukloněné kerné pohoří s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů ve vrcholové části. Příkrý jihovýchodní zlomový svah je ve východní polovině souvislý a jednostupňový cca 500 až 600 m vysoký, silně rozčleněný koryty svahových potoků. Převládajícími půdními typy jsou podzoly kambické a kambizemě dystrické.  Převážně lesnaté jednostranně ukloněné svahy Krušných hor jsou protkané četnými údolími malých horských toků. Území zahrnuje částečně náhorní parovinu i úpatí pohoří.

 

Předmětem ochrany evropsky významné lokality jsou typy přírodních stanovišť (evropská suchá vřesoviště, druhově bohaté smilkové louky, vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin, horské sečené louky, chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů, bučiny asociace Luzulo - Fagetum, bučiny asociace Asperulo-Fagetum, lesy svazu Tilio -Acerion, rašelinný les, smíšené jasanovo-olšové lesy, acidofilní smrčiny) a druhy (kovařík fialový, modrásek bahenní a modrásek očkovaný).

 

Na území se vyskytuje celá řada vzácných a chráněných druhů rostlin např.: upolín nejvyšší (Trollius altissimus), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vrba plazivá (Salix repens), kosatec sibiřský (Iris sibirica), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), prha arnika (Arnica montana), kociánek dvojdomý (Antennaria dioica), bříza pýřitá (Betula pubescens), mlečivec alpský (Cicerbita alpina), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum), hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi), árón plamatý (Arum maculatum), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kruštík širolistý (Epipactis helleborine, lilie zlatohlavá (Lilium martagon), jeřáb muk (Sorbus torminalis), plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vítod ostrokřídlý (Polygala multicaulis), starček potoční (Senecio rivularis) aj.

 

Z živočišných druhů je pak významný výskyt zejména ptáků: tetřívek obecný (Tetrao tetrix), křepelka polní (Coturnix coturnix), bekasina otavní (Gallanago gallinago), krkavec velký (Corvus corax), chřástal polní (Crex crex), čáp černý (Ciconia nigra), moták pilich ((Circus syaneus), ťuhýk obecný; dále z plazů: zmije obecná (Vipera berus), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), slepýš obecný (Anguis fragilis); některých druhů obojživelníků (skokani, čolci, ropuchy) a bezobratlých (modrásek bahenní, modrásek tečkovaný, kovařík (Limoniscus violaceus).

 

Území tvoří rozsáhlý komplex zachovalé lesní i nelesní vegetace východní části Krušných hor, fenoménem jsou zachovalé svahové lesní porosty bučin as. Luzulo-Fagetum, Violo reichenbachianae-Fagetum. Reprezentativní a zachovalé jsou také květnaté bučiny v oblasti Telnického údolí (as. Dentario enneaphylli-Fagetum). V bezlesí mají ochranářský význam především tzv. koprníkové louky (as. Meo athamantici-Cirsietum heterophylli),, přičemž tTato asociace se omezuje pouze na Krušné hory, Jizerky a část Doupovských hor.

 

Území Východního Krušnohoří zahrnuje několik stávajících maloplošných chráněných území. Jsou to: Přírodní rezervace Černá louka, Přírodní památka Buky na Bouřňáku, Přírodní památka Domaslavické údolí, Přírodní rezervace Vlčí důl, Přírodní památka Vrása a Národní přírodní rezervace Jezerka, dále pak na území částečně zasahuje Ptačí oblast Východní Krušné hory.

 

Oblast není zemědělsky intenzivně využívána, v malé míře se uplatňuje pouze pastva dobytka. Osídlení je řídké.